Digitální zdravotnictví navrhuje budoucnost, ve které bude zdravotní péče personalizovanější a efektivnější. Tuto vizi však provázejí značné výzvy.
Naše koncipace a účast na Digital Health Innovation Conference nám poskytla jedinečné pohledy na technologie, trendy a budoucnost, kterými se může zdravotnictví ubírat.
V květnu 2023 se v Novartis pavilonu ve Švýcarské Basileji konala konference Digital Health Innovation Conference, kterou jsme měli tu čest koncipovat a již od samého počátku spoluorganizovat. Na konferenci vystoupili zástupci a odborníci jak z nadějných startupů, tak i ze zaběhlých firem z oboru zdravotnictví a vývoje léků, včetně samotného Novartisu.
Pojďme si nejdříve shrnout digitální zdravotnictví, abychom vás uvedli v obraz. Oblast digitálního zdravotnictví je velmi rozsáhlá a zahrnuje například elektronické zdravotní záznamy, mobilní aplikace, telemedicínu, nositelné technologie (wearables), analýzu dat včetně prediktivního modelování a diagnostiku založenou na umělé inteligenci. Dobrá zpráva je ta, že některá řešení z oblasti digitálního zdravotnictví již nemocnice a další zdravotní zařízení v Česku používají. Je však téměř jisté, že novinové titulky typu "Zdravotnictví v Česku potřebuje digitalizovat" ještě nějakou dobu vídat budeme. V zahraničí je situace až na vyjímky podobná a problematika zdravotnictví v rozvinutých zemích by vydala na několik samotných článků. Zpátky k věci samotné. Každá z těchto oblastí s sebou nese jedinečné výzvy a příležitosti. Konference nám osvětlila nesčetné způsoby, jakými digitální inovace mění podobu zdravotní péče, od zvýšení zapojení pacientů až po umožnění prediktivní analýzy. Zároveň však zdůraznila, že pro skutečné využití těchto inovací je zapotřebí značných investic do času, zdrojů a neustálého vzdělávání.
Od řešení založeném na AI, které dokáže lékaře upozornit na potencionální nálezy na rentgenových snímcích, přes přednášky na téma superrychlé vyhledávání v molekulárním prostoru, nebo nové příležitosti v průběhu cesty onkologického pacienta, až po prezentaci popisující možná úskalí rychlého rozvoje umělé inteligence. Z jednotlivých prezentací jsme si odnesli především to, že možnosti využití digitálního zdravotnictví jsou značné. Procesy, které dokážou inovace zefektivnit, jsou však nejen ty na straně pacientů (ať už jde například o mobilní aplikace, které pomáhají lidem, kteří si procházejí diagnostikou rakoviny, nebo řešení poskytující vzdálenou komunikaci s doktorem), ale i na straně samotných zdravotnických profesionálů a personálu. Zdravotnický personál totiž v mnoha případech tráví znatelnou část pracovního doby nad rutinními procesy, které dokážou být digitálními inovacemi značně zefektivněny. Jako příklad z vlastní zkušenosti můžeme uvést řešení zefektivnění systému podávání žádostí , které jsme vytvořili pro největšího poskytovatele základní zdravotní péče v Česku.
Zavádění digitálních inovací do zdravotnictví má svá úskalí. Implementace řešení digitálního zdravotnictví totiž značně přesahuje rámec vývoje aplikací a software. Zahrnuje především integraci těchto pokročilých řešení do stávajících systémů a pracovních postupů a zajištění toho, aby se navzájem podporovala, nikoliv narušovala. Naše práce pro klienty v oboru zdravotnictví poukázala na složitost takové integrace, která vyžaduje jak splnění nejrůznějších regulací a norem, tak i zajištění bezproblémového napojení na starší zdravotnické systémy. Splnit regulace a normy, které jsou zavedeny z velké části za účelem ochrany údajů o pacientech, mnohdy nebývá pro moderní solidní řešení až takový problém. Mnoho poskytovatelů zdravotní péče však pracuje se systémy, které jsou sice spolehlivé, ale ne zcela připravené na digitální věk. Výzva navíc spočívá nejen ve vytvoření jakéhosi mostu mezi starším a moderním systémem, ale také v práci s daty, konkrétně s velkým množstvím citlivých dat.
Zavedení těchto technologií tak není jen otázkou inovací, ale také překonání finančních a implementačních překážek. Náklady spojené s vývojem, integrací a údržbou pokročilých digitálních zdravotnických řešení pro zdravotnictví jsou značné.
Uprostřed všech technických a regulačních složitostí integrace digitálního zdravotnictví však zůstává lidský prvek prioritou. Nejde jen o přístup k pacientům - formu komunikace mezi doktorem a pacientem, ale jde i o využívání nejrůznějších technologií digitálního zdravotnictví. Dnes již existují pokročilé systémy založené na strojovém učení, které dokážou spolehlivě identifikovat nejrůznější anomálie například v rentgenech, nebo na snímcích kůže, ale definitivní vyloučení nebo diagnózu musí vždy provést odborný lékař.
Implementace digitálního zdravotnictví je dlouhá cesta, která má své výzvy a překážky. Zároveň je to však cesta s obrovským potencionálem, která může zefektivňovat nejrůznější procesy ve zdravotnictví, šetřit čas jak pacientům, tak i personálu a co je nejdůležitější - zachraňovat životy.